Československá pošta v padesátých letech minulého století procházela velkou změnou v organizaci poštovní přepravní sítě. Z vedlejších tratí postupně mizely vlakové pošty a byly nahrazovány ambulantími poštami ve speciálně upravených autobusech, nebo nebyly nahrazeny vůbec. Systém měnil z radiálně větvového na uzlový. V praxi to znamenalo, že pošty byly napojeny do přepravní sítě prostřednictvím přepravních uzlů, nikoliv jako dříve přímo na konkrétní ambulatní vlakovou poštu. Tato opatření měla urychlit přepravu zásilek tak, aby byly doručeny následují den po dni podání. Zcela prioritní ale v poštovní přepravě nebyly klasické poštovní zásilky, ale denní tisk. Na tehdejší poštu byl v tomto směru vyvíjen enormí politický tlak, aby Rudé právo a další stranický tisk byl včas ve všech trafikách na území Československa, bez ohledu na náklady. Z tohoto důvodu zažívala vnitrostátní letecká a letadlová pošta velký rozmach.
Díky absenci dálnic a rychlého železničního spojení byla v padesátých letech vcelku hustá síť vnitrostání letecké osobní dopravy. Letecky bylo možné cestovat do jedenácti míst : Praha, Brno, Ostrava, Bratislava, Karlovy Vary, Gottwaldov (Zlín), Přerov, Piešťany, Sliač, Poprad-Tatry a Košice. Do letadel létajících pod barvami ČSA byly loženy také poštovní zásilky. Podle typu letadla od 50 kg do 2000 kg. Zásilky byly loženy do zavazadlového prostoru a nebyly za letu nijak zpracovávány a ani nebyly doprovázeny poštovními zaměstnanci. Ačkoliv se jednalo o leteckou poštu, neměl odesílatel zásilky žádnou možnost zajistit, aby jeho zásilka byla přepravena vnitrostátně letecky a ani se za tyto zásilky neplatil žádný letecký příplatek. Těchto spojení bylo operativně využíváno tam, kde by železniční cesta znamenala zdržení.
Zcela jinou kapitolou ve vnitrostátní přepravě byla letadlová pošta. Na rozdíl od letecké pošty, která zásilky pouze pasivně převážela, fungovala letadlová pošta stejně jako klasická ambulantní vlaková pošty (viz článek Pracoval jsem ve vlakové poště). Za letu v ní docházelo ke zpracovávání zásilek přetřizováním svazků zásilek, kartováním nákladních předmětů, vytvářením seznamů pro napojené pošty a zejména automobilové a železniční ambulantní pošty.
První letadlové pošty letp. Praha – Košice 2001 a letp Košice – Praha 2002 odstartovaly 4.června 1956 krátce před půlnocí z letišť Praha – Ruzyně a Košice. Posádku speciálně pro ambulatní poštu upravených letadel IL 14 tvořili piloti a navigátoři ČSA a dva pracovníci pošty.l
Další letadlové pošty rychle následovaly. V roce 1957 přibyly letp. Praha – Přerov – Bratislava – Zvolen 2005 a letp Zvolen – Bratiskava – Brno – Přerov – Praha 2006
Dokončením nového ostravskéhop letiště v Mošnově v roce 1960 byly zavedeny dvě letadlové pošty na trase Praha – Ostrava a zpět s čísly 2011 a 2012. Trasy a číslování se postupem času mírně měnily.
Neblaze se letadlová pošta č. 2001 zapsala do dějin letectví při přistávacím manévru v Bratislavě za špatného počasí. Havárii přežil pouze kapitán letadla. Více o havárii z roku 1977 zde.
Ambulantní způsob zpracování zásilek v letadle byl nejen unikátem v ČSR, ale s velkou pravděpodobností i na světě. Ve své podobě přetrval do poloviny osmdesátých let. V důsledku společenských změn, rozpadu Československa a výstavbou dálnic a železničních koridorů, bylo postupně od vnitrostátní letecké přepravy ustupováno. Napojení Ostravy na dálnici D1 způsobilo, že další vedení poslední vnitrostátní letecké poštovní linky úpl Ostrava – Praha – Ostrava 3737 se stalo nepotřebné a 30. září 2010 letělo L 410 s poštou naposledy.
Více o tématu vlakových, automobilových a letadlových pošt na stránkách nově vznikajicího občanskéhéo sdružení přátel Československých ambulantních pošt www.vlakovaposta.cz.
Zdroj: Pavel Čtvrtník, Cesta pošty dějinami (NADAS 1972), Poštovní kurýr 3/95, archiv autora.
